Státní hrad Nové Hrady

Tip na školní výlet v Jihočeském kraji

Hrad (základní okruh I.)
Expozice připomíná historii rodu Buquoyů od příchodu zakladatele rodové větve v Čechách Karla Bonaventury Buquoye až po výstavbu nového zámku na předměstí Nových Hradů a založení přírodně krajinářského parku v Tereziině údolí. Většina místností byla rekonstruována na základě kvašů se zobrazením interiérů nového zámku z poloviny 19. století.

Prohlídka možná pouze s průvodcem.

Nejrozsáhlejší portrétní galerie Buquoyského rodu v Čechách, soubor kvašů z poloviny devatenáctého století od B. Strobela zachycující interiéry novohradského zámku a dalších buquoyských staveb a dále pak poměrně rozsáhlá kolekce kvašů od J. Schulze z poloviny devatenáctého století - Nové Hrady a okolí, včetně pohledů na hrad, Tereziino údolí, Žofínský zámeček a další. Autentické prostory rodové síně slávy tzv. „Buquoyského archivu“ lze stále shlédnout v 1. poschodí věže nad vstupní branou. V horním patře věže je dále původní rodová knihovna čítající více jak 15 000 svazků a expozice buquoyského sklářství budovaná ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích, jak s exponáty z čirého skla zdobeného řezbou či brusem, tak s ukázkami unikátního černého či červeného neprůsvitného hyalitu, nebo barevného agatinu a lithyalinu.

Za časů pana správce (základní okruh II.)
Pohled do bytu panského úředníka, časově situovaného do počátku dvacátého století. Sedm místností bytu instalovaných v autentických prostorách paláce, jenž byl v 19. století adaptován na byty pro panské zaměstnance.

Prohlídka možná pouze s průvodcem.

Expozice je vybavena exponáty z devatenáctého a počátku dvacátého století. Za zmínku stojí ucelený soubor nábytku z pozůstalosti novohradského lékárníka z počátku dvacátého století, sbírka většinou impresionistických krajin z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na konci prohlídkové trasy jedinečná možnost výhledu na nádvoří hradu a město z dřevěných pavlačí.

Příkop (III. prohlídkový okruh bez průvodce)
Předpokládá se, že příkop existoval již v samém počátku existence hradu a to v druhé polovině třináctého století. Upravován byl ve druhé polovině čtrnáctého století a zvětšen ve druhé polovině patnáctého století. Dnešní hloubka je pod severovýchodním mostem 14,5 metrů, pod jižním mostem 10,5 metrů, šířka příkopu je 23 metrů.

Prohlídka bez průvodce

Existenci příkopu přímo dokládají výdaje na stavební údržbu zaznamenané v purkrabských registrech purkrabího Jana Zúbka z let 1390-91. V jediném dochovaném účetním období od sv. Havla (16.října) do svatého Jiří (23. dubna) purkrabí zaznamenal náklady na sběr uvolněných kamenů z hradního příkopu „Rovněž vydáno v úterý po sv. Havlu dvěma služebným, kteří po tři dny sbírali kámen v příkopu okolo hradu … 4 groše a 2 denáry“  plus výdaje za opravu padacích mostů „Rovněž témuž Petrovi, který opravil všechna kovaná držadla, velký i padací most, plechy a úchyty …6 grošů“ .
Do dnešních úctyhodných rozměrů byl zvětšen nejpozději při pozdně gotické přestavbě areálu v druhé polovině 15. století v souvislosti se stavbou bašt.  
Byť v 17. století ztrácí opevnění hradu včetně příkopu vojenský význam, byl přesto příkop průběžně udržován a utilitárně využíván. Například rytiny z 19. století zachycují jeleny a daňky chované v příkopu. Poslední jelen byl dle ústních informací chován v příkopu ještě v sedmdesátých letech 20.století.
V hradních příkopech běžně končil různý odpad. Dělo se tak i na Nových Hradech – předpokládá se, že v některých místech je příkop zanesen tímto „odpadem“ až do výše 2 metrů. Přestože dřívější odpad je dnes cenným pramenem poznání pro archeology, nebyl příkop odtěžen na původní úroveň a zatím se s tím ani nepočítá.