Hrad Boskovice

Tip na školní výlet v Jihomoravském kraji

HISTORIE HRADU
Kdy a kdo založil kamenný hrad nad městečkem Boskovice, nám dobové písemné prameny nesdělují. Z tmy dávné historie se roku 1222 vynořuje jakýsi Jimram z Boskovic, který ale jistě nepostavil dnešní hrad, neboť v této době byly kamenné hrady v našich zemích zcela ojedinělé a budované pouze zeměpánem. O vzniku hradu nám něco málo napovídá archeologie. Nálezy keramiky z prostoru hradu lze vročit do 2. poloviny 13. století a tehdy patrně boskovický hrad vzniká, a sice na místě, na němž se tyčí dodnes.

Druhý vrcholek hradního kopce, tzv. Bašta, vzniká až později a jde o pevnůstku, která zabírá pro hrad velmi nebezpečnou plochu, odkud mohl být obléhán nepřáteli. O významu tohoto místa se obránci hradu přesvědčili několikrát. Hned první písemná zmínka o našem hradě, nesoucí letopočet 1313, nás informuje o jeho dobytí vojskem krále Jana. Pobořený hrad sice vstává záhy z trosek, ale v roce 1389 je dobyt znovu, tentokrát vojsky markraběte Jošta. Obléhání se patrně účastní významný šlechtic Erhart z Kunštátu, který hrad „podle chvályhodného zvyku zemského úplně pobořil“. A snad za odměnu jej v roce 1398 od Jošta dostává. Kolem roku 1400 vzniká s mírnou nadsázkou nový hrad Boskovice, který staví páni z Kunštátu. Zpět do rukou pánů se sedmizubým hřebenem v erbu se hrad i panství vrací načas v roce 1458. Jiřík z Kunštátu a Poděbrad předává majetek do rukou Vaňka Černohorského z Boskovic. Pro hrad i městečko pod ním nastává období stavebního rozvoje. Podoba hradního sídla se mění v duchu stavebních forem pozdní gotiky, vznikají dodnes dochované portály s tzv. protínavou profilací, brána s obloukem zakončeným tzv. oslím hřbetem a v torzu dochovaný velký sál s žebrovou klenbou.
Další majitelé, hornická rodina Ederů ze Štiavnice a zejména rytíři ze Zástřizl mění gotický hrad v pohodlné renesanční sídlo, které můžeme nazvat i zámkem. V roce 1568 vzniká honosný portál 1. brány, který nám sděluje jméno stavitele – Jaroše Morkovského ze Zástřizl. Přestavby a život Zástřizlů na hradě Boskovicích představují jeho labutí píseň, pozdější majitel – Walter František Ditriechštejn – vysoko položené sídlo opouští a přímo ve městě buduje tzv. Rezidenci (budova dnešního muzea). Osudy hradu po stržení střech (cca 1733) představují kroniku přeměny na zříceninu. Nechráněné zdi a dřevěné prvky chátrají a padají, až z hradu zbylo současné torzo.
V držení hradu se vystřídalo celkem 6 šlechtických rodin a množství jednotlivých majitelů, v jejichž době docházelo k četným přestavbám i destrukcím. Proto si můžete všimnout tolika druhotně zazděných starších kamenických článků (zlomků portálů dveří, ostění oken, klenebních žeber apod.). Celá řada přestaveb tedy dala vzniknout nezaměnitelné podobě hradu Boskovice.

Oblíbeným exponátem hradu je cisterna se šlapacím kolem, pocházejícím z doby okolo roku 1671. Cisterna je 26 m hluboká a zajímavostí je, že voda do ní je přiváděna z druhé cisterny, umístěné před hradem. Vysoko položená zřícenina poskytuje krásné výhledy do okolní krajiny. Zájemcům o architekturu nabízí torzo hradu velké množství stop, na jejichž základě lze alespoň v duchu vytvořit představu o tom, jak hrad vypadal, kudy se chodilo, kde stávala kachlová kamna, kde schodiště, kam umístili dávní stavitelé nezbytné záchůdky, kam střílny, kam brány a podobně.